Položili jste si někdy otázku, co by se dělo, pokud bychom rostli po celý život?
Pokud by lidé rostli po celý život, mělo by to několik významných dopadů:
- Problémy s proporcemi a ergonomií: Budovy, nábytek, dopravní prostředky by musely být neustále upravovány a přizpůsobovány rostoucí populaci. Přestěhovávání a výměna věcí by byla nutná.
- Zdravotní komplikace: Nepřetržitý růst by kladl enormní nároky na orgány a kostru. Mohly by se projevovat bolesti zad, kloubů, deformace páteře aj. Riziko některých nemocí by se zvyšovalo.
- Psychologické dopady: Neustálá změna výšky a proporcí by mohla mít negativní vliv na sebepojetí a přijímání vlastního těla. Uzpůsobování se měnící se velikosti by bylo náročné.
- Sociální změny: Hierarchie a vztahy ve společnosti by se musely průběžně upravovat podle věku/výšky. Starší by doslova „přerůstali“ mladší generace.
- Potíže s bydlením a stravou: Domy, nábytek by musel být často obměňován. Potřeba potravin by se neustále zvyšovala v závislosti na stárnutí a růstu populace.
Celkově by to byl stav nepřetržité proměny prostředí a vyžadoval by neustálé přizpůsobování se rostoucím rozměrům lidského těla. Řada oblastí by musela být upravována a optimalizována.
Proč vlastně v dospělosti přestaneme růst?
Existuje několik faktorů, které způsobují ukončení růstu v dospělosti:
Genetická regulace: Délka a průběh růstu je do značné míry řízena geny. Ty obsahují instrukce pro načasování a ukončení růstových procesů přibližně v určitém věku.
Hormony: Růst je úzce spjat s produkcí a hladinou růstového hormonu vytvářeného hypofýzou. Když se jeho hladina sníží, růst se zpomalí a nakonec zastaví. K tomu dochází kolem věku 16–18 let.
Uzavření růstových zón: V delších kostech jako jsou paže a nohy se nacházejí růstové zóny chrupavky. Ty umožňují prodlužování kostí. Když se tyto zóny uzavřou, tj. chrupavka se promění v kost, další prodlužování není možné.
Ukončení puberty: Pubertu provázejí hormonální změny, které zrychlují růst. Po jejím skončení už růstový spurt končí a růst se zpomaluje.
Zralost orgánů: Dokončení vývoje mnoha orgánů a systémů v těle signalizuje, že růst je u konce. Organismus dosáhl svoje finální zralé velikosti.
Zastavení růstu tedy není náhoda, ale přirozený a řízený proces, kdy se aktivují genetické „brzdy“ růstu ve chvíli, kdy tělo dosáhne své zralé velikosti.
A jak je to u zvířat? Rostou některá po celý život?
Ano, existují některá zvířata, která rostou kontinuálně po celý svůj život. Patří mezi ně:
- Žraloci: Mnoho druhů žraloků, jako jsou žraloci velcí nebo žralok obrovský, roste po dobu celého života. Jejich růst je sice velmi pomalý, ale nikdy úplně neustává.
- Krokodýli: Krokodýli a aligátoři neustále, i když pomalu, přirůstají po celý život. Největší jedinci bývají ti nejstarší.
- Některé druhy ryb: Ryby jako jeseteři, jeseterovití nebo mečouni obecně rostou kontinuálně až do vysokého věku.
- Želvy: Suchozemské i mořské želvy rostou sice pomalu, ale víceméně nepřetržitě až do smrti. Největší krunýře mají ty nejstarší jedinci.
U těchto živočichů nedochází k úplnému uzavření růstových zón na rozdíl od savců. Jejich růst sice výrazně zpomalí, ale zcela neustává. Pokračuje, i když nepatrně, po celý jejich někdy velmi dlouhý život.