Je zajímavé spekulovat o alternativních historických scénářích. Pokud by Přemysl Otakar II. zvítězil v bitvě na Moravském poli v roce 1278, mohlo by to mít dalekosáhlé důsledky:
- Česká koruna by si udržela kontrolu nad Rakouskem, Štýrskem a Korutanskem. Otakarova říše by byla mnohem větší a mocnější.
- Habsburkové by nepřevzali vládu nad rakouskými zeměmi, což by podstatně změnilo další vývoj střední Evropy. Jejich vzestup by mohl být zpožděn nebo omezen.
- Přemyslovská dynastie by pravděpodobně vládla déle a její vliv v regionu by zůstal silnější.
- Průběh střetů mezi Francií a Anglií (stoletá válka) by se mohl změnit, protože by se do nich mohla více angažovat silnější česká říše.
- Osud českých zemí, jejich národnostní skladba a kultura by se mohly vyvíjet odlišně v rámci větší multi-etnické říše.
Samozřejmě je velmi obtížné přesně předvídat všechny možné důsledky této alternativní historické větve. Výsledek bitvy ale nepochybně výrazně ovlivnil další vývoj v celé střední Evropě na dlouhou dobu. Poražení Přemysla Otakara II. pomohlo k vzestupu Habsburků jako nové dominantní síly v regionu.
Přemyslovská dynastie
Pokud by Přemysl Otakar II. zvítězil na Moravském poli, mohlo by to znamenat, že přemyslovská dynastie by hrála v Evropě významnější roli a udržela se u moci déle. Zde je několik možných scénářů:
- Česká expanze – vítězství by upevnilo Otakarovu kontrolu nad českými zeměmi, Rakouskem, Štýrskem a Korutanskem. Tato rozsáhlá říše by učinila /řemyslovce jednou z nejmocnějších dynastií ve střední Evropě.
- Posílení vlivu – Rozšíření území by přineslo více bohatství a zdrojů. Přemyslovci by měli větší vojenskou sílu a mohli by více ovlivňovat dění v regionu i celé Evropě.
- Dynastické svazky – Vlivnější království by mohlo uzavírat výhodnější sňatky s dalšími panovnickými rody. To by posílilo diplomatické vazby a zajistilo dědice.
- Odolnost vůči fragmentaci – Sjednocená říše by byla méně náchylná k rozpadání na menší celky vlivem nástupnických sporů mezi přemyslovskými větvemi.
- Kulturní rozvoj – Bohatší a stabilnější vláda by mohla investovat více do vzdělání, umění a rozvoje českých zemí.
Přemyslovci by ale samozřejmě dál čelili řadě výzev – nájezdům Mongolů, náboženským sporům, konfliktům s dalšími panovníky atd. I tak by ale jejich postavení a odkaz mohly být v alternativní historii výrazně odlišné.
Přemyslovská říše by tedy po vítězství na Moravském poli mohla mimo jiné čelit následujícím hlavním hrozbám:
- Mongolové – I přes svou sílu by rozlehlá přemyslovská říše byla zranitelná vůči nájezdům Mongolů ze stepí východní Evropy. Jejich kočovné armády mohly proniknout hluboko do střední Evropy a ohrozit i tak rozsáhlý stát.
- Konflikt s papežstvím – V této éře mohl být pro panovníka spor a exkomunikace z církve velkou hrozbou. Případný rozkol s Římem by mohl vést k domácím nepokojům.
- Rivalita s Francií/Anglií – Jako významná evropská velmoc by Přemyslovci pravděpodobně zasahovali i do západoevropských sporů. Rivalita s těmito královstvími mohla vyústit v přímé vojenské střety.
- Vnitřní neklid – Udržování kontroly nad různorodými národy a etniky v rozsáhlém státním útvaru by bylo výzvou. Hrozily by místní povstání, separatistické tendence či nástupnické spory.
- Přírodní hrozby – Jako agrární společnost byla říše zranitelná vůči hladomorům, epidemiím či dalším přírodním katastrofám ohrožujícím stabilitu říše.
Obecně ale přemyslovská říše jako silný státní útvar ve střední Evropě mohla lépe čelit těmto hrozbám než menší roztříštěné státečky. Její další vývoj by ale závisel na schopnostech a rozhodnutích panovníků.
