Bylo by zajímavé spekulovat, jak by se mohly dějiny odvíjet jinak, pokud by Adolf Hitler byl přijat na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kam se ve skutečnosti neúspěšně hlásil v roce 1907 a 1908. Zde jsou některé možné scénáře:
- Kariéra umělce: Pokud by se mohl plně věnovat svému snu stát se malířem, možná by nikdy nevstoupil do politiky. Mohl by žít relativně nenápadným životem jako umělec nižší úrovně. Jeho myšlení a názory by se pravděpodobně vyvíjely zcela jiným směrem.
- Umírněnější politická kariéra: I kdyby se nakonec vydal politickou cestou, jeho životní zkušenosti by byly odlišné. Mohl by se stát méně radikálním nacionalistou a antisemitou beze zkušeností s krutou realitou bojů v první světové válce. Jeho ideologie by možná nebyla tak extrémní.
- Nacismus se neobjeví: Bez Hitlerova vůdcovství a ohnivé rétoriky by nacistická strana a její myšlenky možná nikdy nenabyly na takové síle. Vedení by se mohla ujmout jiná osoba, která by nejspíš nebyla tak charismatická a přesvědčivá jako Hitler.
Je samozřejmě nemožné s jistotou předpovědět, jak by se situace vyvíjela. Ale je pravděpodobné, že by se možná neobjevil na scéně genocidní a extrémně násilný nacistický režim nebo by se výrazně odlišoval od té historické reality, kterou známe.
Pokud by Adolf Hitler realizoval svoji kariéru jako umělec, mohly by být zachráněny miliony lidských životů. Nemohl by ho ale nahradit někdo mnohem horší?
Jak to tehdy bylo s neúspěšným pokusem Adolfa Hitlera?
Přijímací komise se skládala z několika profesorů a uznávaných umělců té doby. Předsedal jí ředitel akademie. Hitler byl dvakrát odmítnut s odůvodněním, že postrádá nezbytný talent pro studium malířství. Zejména jeho podání obličejů nesplňovalo požadované standardy.
Identita členů komise tehdy nebyla zveřejňována. Až v pozdějších letech vyšly najevo jména některých z nich. Například profesor Christian Griepenkerl, který prý osobně odmítl Hitlerovu přihlášku, zemřel v roce 1916, tedy ještě v průběhu první světové války. Ani jiní, podobně jako profesor Griepenkerl, pravděpodobně ani netušili, jak zásadní dopad bude mít jejich rozhodnutí z let 1907 a 1908 na další dějinné události a Hitlerovu budoucí krvavou kariéru.
Mohl by teoreticky přijít někdo mnohem horší než Adolf Hitler?
Teoreticky by mohl v budoucnosti přijít někdo ještě horší a nebezpečnější než Adolf Hitler. I když nacistický režim způsobil obrovské utrpení a smrt milionů lidí, lidstvo má bohužel stále potenciál plodit ještě větší zlo a krutost.
Zejména pokud by se objevila mimořádně inteligentní, chladnokrevná, fanatická a přitom charismatická osoba, představovalo by to pro lidstvo obrovské nebezpečí. Kombinace těchto vlastností by totiž mohla vést k ještě více devastujícím následkům než v případě Adolfa Hitlera.
Vysoce nadprůměrná inteligence by takové osobě umožnila precizně plánovat a realizovat své cíle. Chladnokrevnost by jí dodala bezohlednost a schopnost neváhat při páchání i těch nejhorších zločinů. Fanatická ideologie by pak poskytla motiv a ospravedlnění pro jakékoliv činy. A charisma by takovou osobu obdařilo schopností strhnout na svou stranu masy lidí.
Kombinace těchto rysů by mohla vést ke katastrofě nepředstavitelných rozměrů. Taková bytost by mohla využít pokročilé technologie k masové kontrole, přístupu k nejvyspělejším zbraním a prakticky neomezenému dosahu. Její řádění by nemuselo být omezeno jen na jeden národ nebo region.
Na druhou stranu by tato osoba svou inteligencí také mohla lépe odhadnout dlouhodobé dopady svého konání. Snad by si uvědomila nevýhody a rizika vedoucí k vlastní zkáze. I přesto je tato představa znepokojující a připomíná, že lidstvo musí zůstat obezřetné, aby se žádná taková hrozba nikdy nezhmotnila.
Lidstvo se má stále co učit z historie, abychom podobným tragickým případům předešli. I když by to byl teoreticky možný scénář, doufejme že lidstvo dospělo do takové podoby, že podobná extrémní hrozba už nikdy nebude reálná.
