Je těžké přesně odhadnout, jak by se vyvíjely dějiny, kdyby Alexandr Veliký neskonal v pouhých 32 letech. Nicméně můžeme uvažovat některé možné scénáře:
- Expanze Alexandrovy říše: Za svého života Alexandr dobyl obrovské území od Řecka přes Persii až po části dnešního Pákistánu a severozápadní Indie. Pokud by žil déle, mohl by dále expandovat na východ směrem k řece Ganze a pokusit se ovládnout celé území dnešního Pákistánu a severní Indii. Na západě by mohl upevnit svou kontrolu nad Egyptem a možná zamířit i do oblasti dnešní Libye.
- Udržení jednoty říše: Největší výzvou by pro Alexandra bylo udržet rozsáhlé impérium pohromadě po dlouhou dobu. Za jeho vlády držela říše pohromadě hlavně díky Alexandrově autoritě a úspěšným vojenským tažením. Po jeho smrti se impérium rychle začalo drolit. Kdyby žil déle, mohl by zavést účinnější administrativní a nástupnický systém k dlouhodobějšímu udržení říše pohromadě.
- Kulturní a civilizační vliv: Díky dlouhému trvání a stabilitě by si Alexandrova říše mohla vybudovat silnější a trvalejší kulturní vliv. Docházelo by k větší výměně a prolínání řeckých, perských, egyptských a indických kulturních prvků. Řecká vzdělanost, filozofie a věda by se možná více rozšířily v Asii. Rozsáhlá obchodní výměna a jednotné politické ovládání by usnadnilo šíření myšlenek, náboženství a technologických inovací v Eurasii.
Celkově lze říci, že kdyby Alexandrova říše přetrvala pod jeho vedením déle, mohla mít zásadní dopad na pozdější vývoj euroasijských dějin z hlediska politického, kulturního i ekonomického. Rozsah a délku trvání takovéto hypotetické říše je ale obtížné odhadovat.
I kdyby Alexandr Veliký přežil déle, jeho obrovská říše by čelila řadě potenciálních hrozeb a problémů, které by mohly ohrozit její existenci a jednotu. Mezi hlavní možné faktory patří:
- Povstání a nepokoje v ovládaných územích: Alexandrova říše byla pestrou směsí rozmanitých národů, etnik, kultur a náboženství. Udržování kontroly nad tolika různorodými oblastmi by dlouhodobě představovalo obrovskou výzvu. Časem by pravděpodobně vypukly lokální nepokoje a povstání proti řeckému panování.
- Problémy s nástupnictvím: Protože Alexandr neustanovil jasného následníka, po jeho smrti propukly závažné nástupnické spory. Kdyby měl potomky a zajistil hladké předání moci, existovala by větší naděje na udržení celistvosti říše.
- Finanční a hospodářská zátěž: Udržování rozsáhlé říše s velkými vzdálenými územími, armádou a administrativou by časem představovalo obrovské finanční břemeno. Vyčerpání zdrojů mohlo vést k rozkladu říše a nepokojům.
- Vnější vojenské ohrožení: Sousední oblasti jako Římská říše nebo nomádské kmeny by mohly časem představovat pro oslabené impérium vážnou vojenskou hrozbu.
- Geografické faktory: Obrovská rozloha říše přes různá geografická pásma a horské bariéry by navíc velmi komplikovala efektivní správu a obranu.
- Vnitřní rozkoly a roztříštěnost: S délkou trvání Alexandrovy vlády by se mohly prohlubovat etnické, náboženské a mocenské rozpory uvnitř říše, vedoucí k roztříštěnosti a decentralizaci moci.
I geniální vojevůdce jako Alexandr by se proto dlouhodobě potýkal s obrovskými potížemi v udržení sjednocené a stabilní obří říše napříč světadíly. Pokud by nedokázal tyto faktory zvládnout, rozpad impéria by mohl být jenom otázkou času.
Základ dynastie, která by vytrvala po staletí
Za určitých podmínek by Alexandr Veliký teoreticky mohl založit dynastii, která by přetrvala po staletí. Klíčové faktory pro to byly následující:
Zajištění nástupnictví
Alexandr zemřel bez legitimního dědice, což vedlo k rozbrojům mezi jeho generály. Kdyby měl potomka, mohl ustanovit jasnou linii následnictví. Uznávaná dynastie by zajistila hladké předávání moci.
Institucionální základy
Alexandr za svého života nestihl vybudovat dostatečně pevný institucionální rámec říše – byrokracii, soudnictví, daňový systém atd. Stabilní instituce prospívající prosperitě a integraci říše by posílily základy dlouhotrvající dynastie.
Nábožensko-kulturní jednota
Říše zahrnovala mnohé etnické a náboženské skupiny. Prosazení určité kulturní a náboženské soudržnosti založené na řeckém jádru by mohlo dlouhodobě sjednotit impérium.
Vojenská síla
Schopnost udržovat silnou, loajální armádu byla pro ochranu říše před vnitřními povstáními i vnějšími nepřáteli zásadní. Alexandrovi nástupci by museli být schopnými vojevůdci.
Ekonomická prosperita
Dlouhodobá ekonomická síla založená na obchodu, zemědělství a zdrojích celé říše by umožňovala financovat správu obrovského území.
Některé významné dynastie starověku jako čínská, perská nebo římská dokázaly, že pokud se podaří vybudovat solidní základy pro vládu, může impérium vydržet i staletí. Alexandr pro to měl výborné předpoklady, ale v uskutečnění jeho vizí bohužel zabránila jeho předčasná smrt. Pokud by přežil déle a založil úspěšnou dynastii, svět by dnes mohl vypadat velmi odlišně.
