Pokud by se Golfský proud zastavil, mělo by to vážné důsledky pro podnebí v mnoha oblastech světa, zejména v Evropě a přilehlých regionech. V tomto článku se podíváme na možné příčiny a dopady této změny.
- Ochlazení klimatu ve Velké Británii, Irsku, Islandu a částech severozápadní Evropy – Golfský proud přináší teplejší vody ze západního Atlantiku, které zmírňují tamější klima. Bez něj by oblasti na severu výrazně zchladly.
- Oteplení v oblasti Karibiku a podél východního pobřeží USA – v těchto oblastech by nedocházelo k ochlazování, takže by se zde hromadila teplá voda a klima by tak bylo teplejší.
- Změny v charakteru srážek v Evropě, Africe a Severní Americe – chladnější podmínky by ovlivnily charakter větru, tlakových systémů a srážek.
- Možný posun hlavních zemědělských oblastí severním či jižním směrem v závislosti na změnách teplot a srážek.
- Dopady na mořské ekosystémy a rybolov vlivem změn teploty a slanosti oceánu.
Celkově by zastavení Golfského proudu znamenalo rozsáhlé změny v globální cirkulaci oceánských vod a atmosférických systémech, což by mělo dopad na klima, počasí, ekosystémy a lidské aktivity v mnoha oblastech.
Co by vlastně mohlo způsobit zastavení Golfského proudu?
Existuje několik potenciálních příčin, které by mohly vést k zastavení nebo výraznému zeslabení Golfského proudu:
- Globální oteplování a tání ledovců: Zvýšená míra tání grónského ledovce a ledových příkrovů v Arktidě by mohla přinést obrovské množství sladké vody do severního Atlantického oceánu. Tato sladká voda je lehčí než slaná mořská voda, což by mohlo narušit rozdíly v hustotě, které pohánějí Golfský proud.
- Změny slanosti způsobené vodou z pevniny: Jak již bylo zmíněno, Golfský proud je poháněn rozdíly v hustotě, které jsou dány teplotou a salinitou (slaností) mořské vody. Výrazné změny v regionálních vzorcích srážek a odtoku sladké vody z pevniny by mohly ovlivnit salinitu natolik, že by proud zeslábl.
- Změny atmosférické cirkulace: Síla a směr převládajících větrů mají také vliv na pohyb mořských proudů. Výrazné změny atmosférických vzorců, například posuny v poloze a síle Azorské tlakové výše, by mohly narušit proudění.
- Zúžení průlivů: Golfský proud teče přes relativně úzké průlivy, jako je Floridský průliv. Jakékoli dočasné zablokování nebo zúžení těchto průlivů, například pohybem zemské kůry (třeba vlivem tektonického působení), by mohlo proud zpomalit či zastavit.
- Kaskádový efekt po předchozích změnách: Někteří vědci se obávají, že i relativně malé poruchy by mohly vyvolat řetězovou reakci, kdy jedna změna podnítí další, až by to nakonec mohlo vést k úplnému zastavení proudu.
Zastavení nebo výrazné oslabení Golfského proudu je považováno za jednu z možných souvisejících hrozeb globálních klimatických změn, i když časový rámec a přesný mechanismus zůstávají nejisté, takže momentálně není nutné se znepokojovat.
Jaký by byl vliv zastavení Golfského proudu na klima v západní Evropě?
Golfský proud přináší obrovské množství teplé vody ze subtropických oblastí Atlantiku do severozápadní Evropy. Tato teplá voda zásadně zmírňuje klima v přilehlých oblastech. Bez tohoto tepelného přínosu by průměrné teploty v Británii, Irsku, Francii, Beneluxu a částech Německa mohly klesnout o 5–10°C, což je výrazný propad teplot.
S poklesem teplot by oblasti západní Evropy byly vystaveny většímu riziku sněžení a tvorby ledu v zimních měsících, což by ještě více ochlazovalo klima.
Odhaduje se, že roční průměrné teploty by v případě zastavení proudu mohly v dotčených oblastech klesnout až o 8°C. To by dramaticky změnilo celé klimatické podmínky s dopady na zemědělství, ekosystémy i lidskou společnost.
Podobná témata v populární kultuře
Popisovaný scénář zastavení Golfského proudu a jeho katastrofických dopadů na klima byl využit v několika vědecko-fantastických filmech a knihách.
Nejznámější je pravděpodobně film Den po zítřku (The Day After Tomorrow) z roku 2004. V tomto katastrofickém thrilleru se zastavení proudu stává faktorem, který spouští sérii extrémních klimatických jevů včetně prudkého ochlazení vedoucího k nové době ledové v severní Americe a Evropě.
Toto fiktivní využití představuje zjednodušený a často přehnaně dramatický pohled. Přesto odráží obavy vědecké komunity, že nečekané změny mořských proudů by mohly mít zásadní dopad na klima a životy milionů lidí.
