Je těžké přesně odhadnout, jak by dnes vypadala Jugoslávie, pokud by se nerozpadla. Při takové úvaze je nutné vycházet z toho, že Jugoslávie byla federativní stát sestávající z různých národů a etnických skupin, které měly často odlišné politické a kulturní aspirace.
Pojďme se ale zamyslet a vytvořit hypotetický scénář, jak by se mohla Jugoslávie vyvíjet jako celek i ve 21. století.
Teoretické uspořádání Jugoslávie
Pokud jde o možné uspořádání Jugoslávie, nabízely by se tři nejpravděpodobnější možnosti:
- Ucelený jugoslávský stát – Pokud by zůstala jako jednotným centrálně řízeným státem, bylo by to pravděpodobně za cenu potlačování národnostních a etnických separatistických snah. Mohla by být autoritativním režimem, případně i vojenskou diktaturou, která by násilím udržovala územní celistvost. Analogií by byl Saddámův Irák s jeho arabským nacionalismem a krutou vládou menšiny nad Kurdy a šíity. Dá se předpokládat, že takový režim by podobně jako ten v Iráku nevydržel déle než několik desetiletí.
- Federativní uspořádání – Reálnější variantou by mohlo být přetrvání Jugoslávie jako mnohonárodnostního federativní státu podobně jako za časů Tita. Avšak udržení rovnováhy mezi jednotlivými republikami by bylo nadále velkou výzvou a hrozil by postupný rozpad federace. Tomu by mohla předejít vyšší míra autonomie.
- Mírová dezintegrace – Nemožné není ani scénář, kdy by si jednotlivé národy Jugoslávie v 90. letech vyjednaly mírovou a řízenou dezintegraci státu na několik samostatných republik, podobně jako tomu bylo v případě Československa. Tím by se předešlo krvavým etnickým konfliktům.
Federace založená na kompromisech a decentralizaci
Pokud uvažujeme o hypotetickém scénáři, ve kterém zůstane Jugoslávie fungovat jako celek, jeví se jako nejvýhodnější uspořádání federace s větší mírou autonomie pro jednotlivé republiky, což by snížilo napětí vyvolávané národnostními rozdíly. Mohlo by to také vést k větší politické stabilitě a ekonomickému rozvoji. Pokud by se na druhou stranu nedařilo řešit etnické napětí a ekonomické problémy, byly by nevyhnutelné další konflikty nebo dokonce k rozpadu státu tak, jak jsme ho zaznamenali v 90. letech 20. století.
Důležitá by tedy byla decentralizace moci například po vzoru Švýcarska nebo Kanady, která by odlehčila tlakům na separatismus. Vyvažování zájmů jednotlivých republik a národů by ale bylo nesmírně náročné, a pokud by se nedařilo najít kompromis, vedení státu by neustále čelilo hrozbě přetrvávajících etnických a náboženských tenzí.
Klíčem k úspěchu by bylo vytvoření demokratického systému se silnými pojistkami pro menšiny. Ruku v ruce s tím by měla následovat vyrovnaná hospodářská úroveň republik podporovaná investicemi do zaostalých regionů. Případným zvratům by měla zabránit pevná ústava a instituce chránící federativní uspořádání, které by musely být respektovány jednotlivými členy federace. Nesměla by tedy chybět především politická vůle k jednotě a kompromisům ze strany všech národů.
V oblasti zahraniční politiky by Jugoslávie mohla pokračovat ve své nezávislé a nezúčastněné politice, která byla charakteristická během studené války. To by mohlo znamenat, že by si udržela vztahy jak se západními, tak i s východními mocnostmi, což by jí mohlo přinést mnohé výhody.
Ekonomicky by Jugoslávie mohla těžit z pokračujícího procesu industrializace a možná by se stala jedním z významných hráčů v regionu. Záleželo by také na tom, do jaké míry by se dokázala integrovat do evropských a světových trhů.
Je však důležité si uvědomit, že tyto úvahy jsou pouze hypotetické a skutečný vývoj by závisel na mnoha faktorech, včetně politických rozhodnutí, mezinárodních vztahů a ekonomických podmínek. Přestože by tato cesta byla mimořádně náročná, pokud by se podařilo nastavit skutečně funkční federativní model respektující všechny národy, mohl by být Jugoslávie životaschopným a stabilním státním celkem. Určitě by to ale vyžadovalo velkou politickou rozvahu a ústupky ze všech stran. Jugoslávie a potažmo celý Balkánský poloostrov mají velmi složitou historii a potenciální budoucnost Jugoslávie by byla neméně složitá.
