V tomto fiktivním scénáři se můžeme zabývat alternativní historií, ve které by Španělsko nezůstalo neutrální, ale připojilo by se k některé z válčících stran.
Pokud bychom měli porovnat Španělsko s ostatními účastníky druhé světové války z hlediska velikosti ekonomiky, dosahoval jeho hrubý domácí produkt v roce 1938 cca 51 miliard dolarů (pro srovnání: USA 800 mld. USD; SSSR 359 mld. USD; Německo 351 mld. USD; UK 284 mld. USD, přičemž britské kolonie měly zhruba totožný HDP jako Spojené království samotné; Francie 186 mld. USD; Polsko 77 mld. USD).
Připojení Španělska k Ose (Německo-Itálie-Japonsko)
V období španělské občanské války vznikl Španělsku dluh vůči Německu ve výši 212 milionů dolarů za dodávky materiálu. Tento dluh představoval významný závazek a mohl by být jedním z důvodů, proč by se Španělsko nakonec přiklonilo k Ose. V takovém případě by mohlo Ose poskytnout podporu zejména s ohledem na svou polohu.
Španělsko by například mohlo v roce 1940 umožnit Italským a Německým vojskům přístup do Francie z Pyrenejského poloostrova a navázat spojenecké síly, což by ulehčilo německému útoku na opačné straně Francie.
Významná by byla také možná pomoc Španělska při obsazení Gibraltaru, což by uzavřelo přímou cestu z Británie do Středozemního moře a zkomplikovalo Spojencům zásobování severní Afriky.
Dále by Španělsko mohlo poskytnout zásobovací trasy a také suroviny.
Španělsko i ve skutečné historii částečně pomáhalo Ose prostřednictvím Modré divize, která bojovala výhradně na východní frontě proti Sovětskému svazu. Je reálné, že v případě většího zapojení by takových divizí vzniklo více a mohly by se účastnit bojů na více frontách, zejména pak v severní Africe.
Otázkou je, zda by Španělsko bylo schopno ubránit Kanárské ostrovy a Španělské Maroko před potenciálním britským útokem. Mohlo by se tak stát, že některá strategicky umístěná území by padla do rukou Spojenců, což by v případě španělské neutrality nebylo možné.
Stále je však nutné zohlednit, že Španělsko bylo zasaženo následky občanské války, což by jeho pomoc jedné či druhé straně limitovalo. V případě neschopnosti ubránit vlastní území by pak hrozilo, že by se Španělsko mohlo stát odrazovým můstkem pro invazi Spojenců do Francie v roce 1944.
Připojení Španělska na stranu Spojenců
Pokud by se Španělsko hypoteticky připojilo na stranu Spojenců, mohlo by jim nabídnout podobné možnosti jako Ose. Důvodem připojení by mohla být například neochota splácet dluh Německu a hypotetický slib Spojenců, že v případě porážky Německa bude dluh Španělsku prominut.
Záleželo by na fázi války, během které by se Španělsko připojilo na stranu Spojenců. Každopádně by mohlo poskytnout podporu ze svých kolonií, pomoci bránit Gibraltar a zablokovat ho pro Německá a Italská plavidla.
Jak již bylo zmíněno výše, Španělsko by mohlo vzhledem k své poloze pomoci se zásobovacími trasami pro Spojence a případně posloužit při invazi do okupované Francie přes Pyreneje.
V této alternativní historii by se Španělsko nejspíše neúčastnilo bojů na východní frontě, ale jeho divize by naopak podpořily Spojence v severní Africe.
Tato volba by však byla politicky obtížná, protože diktátor Francisco Franco byl sympatizantem fašistických režimů a měl proto blízké vztahy s Německem a Itálií.
