Sovětský svaz požadoval v roce 1939 od Finska územní ústupky pod záminkou zajištění větší bezpečnosti svého severozápadního pohraničí zejména kvůli blízkosti finského území k Leningradu (dnešní Petrohrad). Jelikož Finsko tyto požadavky Sovětského svazu odmítlo, bylo 30. listopadu 1939 bez formálního vyhlášení války napadeno.
V konfliktu označovaném jako zimní válka Finsko dostávalo od sympatizujících států omezenou materiální pomoc. Do války se také zapojily menší dobrovolnické skupiny. Tato pomoc ale nemohla zvrátit výsledek války, a tak byla válka po 104 dnech 12. března 1940 ukončena Moskevskou mírovou smlouvou, na jejímž základě Finsko ztratilo zhruba 10 % svého území.
Pokud by demokratický svět přišel včas s výraznější pomocí, mohlo by to mít zajímavé důsledky. Pojďme se tedy podívat na tento hypotetický scénář.
Možné formy pomoci a účastníci
Které státy měly v roce 1939 dostatečnou kapacitu a současně ochotu pomoci Finsku a jakou formu by jejich pomoc mohla mít?
Vojenská pomoc
Dá se předpokládat, že do pomoci by se zapojilo Švédsko a Norsko, jako tomu bylo i ve skutečnosti. S výraznější pomocí by ale mohlo přijít také Spojené království a Francie, které by mohly na podporu finských obránců vyslat expediční síly.
Výraznou pomocí by byl také pokus o blokádu Baltského moře, která by omezila sovětské zásobování v oblasti konfliktu. Zde by ale možná snahy narážely na spojence SSSR v podobě Německa. Záleželo by na tom, jak by se k blokádě postavilo.
Spojené státy, i když byly v té době stále izolacionistické, by mohly poskytnout materiální podporu ve formě zbraní, munice a dalšího vybavení. Výraznou pomocí by také byl diplomatický tlak na ostatní země a motivace k pomoci napadenému Finsku. Mimo to by se i v USA mohly organizovat početné dobrovolnické sbory, které by doplnily evropské dobrovolníky.
Materiální a finanční podpora
Demokratické státy by mohly Finsku poskytnout významnou finanční pomoc na nákup vojenského vybavení. Finské obranné kapacity by mohly posílit dodávky moderní vojenské techniky, jako jsou tanky, letadla a protiletadlové zbraně. Otázkou je, jak rychle by se dokázali finští obránci s touto technikou sžít a zda by velký počet různých typů zbraní nezpůsobil potíže s logistikou.
Další otázkou je, jak by zahraniční technika obstála v extrémních klimatických podmínkách, které během zimní války panovaly.
Efektivní nasazení zahraniční vojenské techniky a dobrovolnických sborů ve finském bojišti by tedy vyžadovalo důkladnou přípravu a adaptaci na extrémní zimní podmínky. Nedostatečná adaptace by mohla vést k výrazným logistickým a provozním problémům, což by snížilo bojovou účinnost této techniky.
Diplomatický tlak
Jak již bylo zmíněno, někteří velcí hráči by mohli vyvolat velký diplomatický tlak včetně ekonomických sankcí, který by mohl změnit dynamiku konfliktu.
Dalo by se předpokládat, že Německo, které již mělo rozehranou svoji hru v Evropě, by zůstalo neutrální s ohledem na pakt Ribbentrop-Molotov ze srpna roku 1939, který obsahoval tajný protokol o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě mezi Německo a Sovětský svaz. Německo by nejspíš na počátku nechtělo riskovat konflikt se Sovětským svazem, se kterým mělo v té době dohodu o neútočení. Nicméně by stejně jako v realitě pozorně sledovalo, jak Sovětský svaz odhaluje své slabiny.
Důsledky zahraničních zásahů do zimní války
Pokud by se od roku 1939 demokratické země více angažovaly v zimní válce, konflikt by se zcela jistě vyvíjel lépe ve prospěch Finska.
S výraznou zahraniční pomocí by finská armáda mohla lépe čelit sovětským silám. To by mohlo prodloužit válku a způsobit Sovětskému svazu těžší ztráty. Pokud by se podařilo stabilizovat frontu a udržet sovětské síly na uzdě, mohl by Sovětský svaz být nucen přistoupit na mírová jednání za výhodnějších podmínek pro Finsko, takže by byla zachována územní celistvost Finska.
Úspěch Finska by vedl ke zvýšení prestiže demokratických států a posílení jejich vlivu v severní Evropě. Dále by došlo ke změně vnímání Sovětského svazu veřejností, která by ho výrazněji považovala za agresora, což by mohlo ovlivnit jeho vztahy s Německem a dalšími státy.
Význam pro dění v západní Evropě
Úspěch Finska by mohl povzbudit další státy, aby se bránily agresi s vědomím, že by mohly získat podobnou podporu od demokratického světa. Pro Československo a Polsko by už však bohužel bylo pozdě. Ochota demokratických zemí pomoci napadenému státu by ale mohla v Německu vyvolat nejistotu ohledně plánované invaze do Francie.
Současně by hypotetické zapojení Francie ve finské zimní války mohlo mít několik významných důsledků, které by ovlivnily její připravenost na blížící se německou invazi.
Francouzská armáda by získala cenné zkušenosti z boje proti moderní armádě v extrémních podmínkách. To by mohlo zahrnovat zdokonalení v oblasti mobility, logistiky, zpravodajství a koordinace spojeneckých sil. Nasazení moderní techniky ve Finsku by umožnilo francouzským jednotkám vyzkoušet nové zbraně, komunikační zařízení a další vybavení v reálných bojových podmínkách a zefektivnit logistiku.
Spolupráce s Velkou Británií by posílila koordinaci mezi oběma hlavními spojenci, což by bylo přínosné pro následné obranné operace v západní Evropě.
Změna priorit pro Německo
Pokud by si to uvědomovali představitelé Německa, mohly by je tyto skutečnosti ve světle odhalených slabin Sovětského svazu přimět k přehodnocení plánů. Jak již bylo zmíněno, sovětské vojenské selhání by mohlo podkopat prestiž Rudé armády a ukázat její slabiny, což by Německu poskytlo strategickou výhodu.
Ve světle událostí ve Finsku by se tak Německo mohlo odhodlat napadnout Sovětský svaz ještě před invazí do Francie. Německo by mohlo zahájit Operaci Barbarossa (invazi do Sovětského svazu) dříve, možná už v roce 1940 nebo na jaře 1941, místo června 1941. Tím by získalo výhodu překvapení a možná lepší počasí pro rychlý postup.
Jelikož by Sovětský svaz byl vnímán jako agresor, Západ by nejspíš do německého útoku nezasahoval, ale mohl by získaný čas využít k přípravě na případnou německou agresi vůči Francii a Velké Británii. Lze jen těžko odhadnout, do jaké míry by se Německo útokem vyčerpalo, nebo by naopak v případě vítězství získalo další zdroje. To už by ale byla otázka do jiného fiktivního scénáře.
Zcela jiná podoba druhé světové války
Dá se očekávat, že v důsledku pomoci Finsku a na základě ponaučení z tohoto konfliktu by se mohla zcela změnit dynamika nadcházející druhé světové války. Tento scénář by vedl k odlišné strategické situaci, kde by západní spojenci měli více času na posílení obrany a lepší koordinaci. Je otázkou, zda by obtížnou situaci Sovětského svazu dokázalo lépe využít nacistické Německo, nebo naopak spojenci.
